pondělí 28. října 2013

Volby do parlamentu 2013

Předčasné volby, které ukazují, že svět podle Čechů není černobílý a různí lidé v něm mají různé potřeby a názory. Začalo to už v před-předešlých volbách polarizací společnosti na pravici a levici. Pamatujete, Topolánek, Paroubek. Ještě teď mně otřepe, když pomyslím na tyhle arogantní machisty s despotickými manýry. Nahradila je alespoň nekonfliktní, ale zato zcela nevýrazná dvojice bez charizmatu Nečas se Sobotkou. V téhle vlně se objevily také Věci Veřejné. První pokus voličů o změnu rovnováhy na politickém kolbišti. Více stran ve sněmovně, komplexnější názorové spektrum. A letos znova. Češi se opět prostřednictvím voleb snaží sdělit, že nemají jednotný názor na svět. A mě na tom nepřijde být nic nepřirozeného ani nesystémového. Naše elity jakoby nechtěly přistoupit na koncept toho, že zastupují skupinu lidí, kteří stejně jako oni chtějí každý něco jiného. Přesto tihle lidé žijí a pracují vedle sebe a snaží se to soužití vést v míru. A to chtějí i po své politické reprezentaci. Systém poměrného zastoupení ve sněmovně v těchto volbách dokázal, že není mrtvý. A hlavní sdělení? Dohodněte se. Chceme vidět kompromisy. Ať se koza nažere a vlk zůstane celý ;) 
  
Když se na výsledky podívám jednotlivě, asi by bylo slušné začít u ČSSD, jelikož získali nejvíce hlasů. A obrečeli to. Viděla jsem promluvit Haška. Byl emocionální, srozumitelný, sympatický. Proč se ta strana zuby nehty drží Sobotky, kterého jsem viděla promluvit v povolební debatě? Ten působil jako vždy: nudně a afektovaně. No teď už ho nahradit nemůžou. Odstrašující je pro ně osud ODS. Měli to nejspíše udělat mnohem dřív. Kolikrát se snažili vyvolat nedůvěru vládě? A stejně v přípravách opomněli tak zásadní roli vůdce. Nebo na odvážnou změnu neměli koule? A kam vlastně zmizel Dientsbier?

Co je mi líto, že jsem nesledovala tu Babišovu kampaň. Bylo to ze zásady, protože s politickými experimenty nesouhlasím. A po VV už tuplovaně.  Taky jsem se nejspíš bála, že by se mi mohl třeba líbit a já se nechala ukecat. Teď si říkám, že by mně stejně asi neukecal, protože nejspíš nejsem jeho cílovka. Ale co to říkám, jeho cílová skupina jsou všichni. Od toho se tomu říká populismus. No. Nakonec se ze mně vyklubal jádrový volič ODS. Co mu bylo ódéesky tak líto, že jí chtěl dopřát alespoň přítomnost v parlamentu. Nicméně, Babišova kampaň musela být velmi kvalitní, jen na ni neměl dost času, jinak by to podle jeho slov, vyhrál. A nejspíš by se nemýlil. Ale nechme kampaně, ta se dařila. Teď je třeba, aby se mu dařila i politika. Lidé různého smýšlení v něj vkládají naděje. Může mít roli smiřovatele. Strany, jaké jsme do teď měli už vůči sobě byly tak vyhraněné, že mezi nimi jakákoli komunikace nepřicházela v úvahu. Věřím, že ANO nejsou jako VV. Minimálně jsem mezi nimi ještě nezaznamenala děsivou osobu jako byl John. Co mají s VV společné, je to, že jim je cizí politický diskurz. Všimla jsem si toho v povolební debatě. Snaží se mluvit o politických věcech, ale nepoužívají k tomu politický jazyk. Mně osobně přijde ten business žargon otravný. Nerozumím mu a v těch kontextech, kdy ho Babiš používá je překvapivý. A to nemluvím o tom, že je plný slušně řečeno anglicismů. Podle mně se budou politickému prostředí muset stejně přizpůsobit, protože nebudou mít jak jinak svou politiku komunikovat. (Článek bělohradského) Prostě teď už jsou těmi politiky, vůči kterým se doteď vymezovali.

Komunisti jsou ti jediní, kterým může ČSSD něco zazlívat. To je podle mně těch skutečných 15% hlasů, které jim chybí ke štěstí. TOP09 byla v minulé vládě. Kníže zcela výstižně popsal jejich situaci jako "spolu přistiženi, spolu oběšeni". ODS jsem zmínila výše. Její "nevoliči" vůči ní zahájili strategii "klíšťata se pustí pouze polomrtvého zvířete". Tak snad to tak je. A když se vrátím k mé již zmíněné volbě. Nasadili do čela ženu. A já taky všechny ženy, co jsem mohla kroužkovala. Protože žena, je možná prvek, který nám mezi politiky chybí. Jen nedokážeme problému nedostatku žen ve veřejném prostoru vnímat, díky komplexnosti celého systému. K Němcové a ženám v politice se určitě vrátím v nějakém jiném příspěvku. Kdo dál, aha. Okamura. Ten mi imponoval dokud to byl exotický občan ČR, co uspěl ve svém oboru. Když začal mluvit o přímé správě státu, jeho atraktivita u mě výrazně opadla. Lidovci do parlamentu patří, na koho bychom pak všecko sváděli. Zelení zabodovali. A piráti zabodují příště. Jejich šéf se ostříhá. A co kdyby šli se zelenýma do volební koalice, je jejich program tak odlišný? Zemanovci, co na nás čumí z kdejaké zdi jsou naštěstí pasé. Bobo už má politiku asi jako koníčka. Té možná ani nevadí, že je vždycky poslední. Děsivá dělnická strana měla naštěstí v mém sedmisethlavém volebním okrsku jen jednoho voliče. Takže se na mém relativně poklidném sídlišti se znatelnou romskou menšinou, snad ještě nemusím obávat nějakých otevřených konfliktů.

Hledím k následujícím týdnům s nadějí. Více než padesát procent voličů je nespokojených s výsledkem. Což je výborné. Od jednacího stolu mají totiž všichni odcházet naštvaní. Bude vítězem voleb konstruktivní komunikace a kompromis?


Žádné komentáře:

Okomentovat